Průzkum pokradmu Tušení se proměnilo v jistotu. Nepřátelé, které jsme potkali a před kterými nás Powell varoval, byli Rusové. Nechápal jsem, jak se sem mohli dostat, ale to bylo teď vedlejší. Narazili jsme na další lidi, naštěstí to byli Američané. Dva dělníci a jeden poručík, Lisa Lawsonová. Převzal jsem nad nimi velení a pokračoval na sever dle pokynů Powella. Náhle se před námi zmaterializoval jakýsi vědec, Američan s arabskými předky (I). Představil se jako jaderný fyzik Paul Khattam, přidal se k nám a vyléčil zraněného Bobbyho Brandona. Při sestupu z kopce jsme narazili na několik mrtvol v amer. maskáčích (II). Zřejmě to byli naši, ale pokročilý rozklad znemožnil zjištění příčiny jejich smrti. Vojenské známky chyběly. Bylo ale jasné, že jsme asi blízko nepřátelské základny, kterou nám plukovník přikázal dobýt. Ty mrtvoly byly ovšem zřetelným varováním nepokoušet se útočit právě z této pozice. Nařídil jsem pokračovat přímo dolů na jih podél kopce, ze kterého jsme přišli. Dorazili jsme k řece. Při pokusu přebrodit ji, jsme zahlédli dva ruské vojáky, kteří se právě chystali k popravě zajatců. Rozhodně jsme tomu nehodlali přihlížet, takže se poprava nakonec nekonala. Khattamovi se navíc povedlo jednoho umírajícího zajatce ošetřit (III). Zbývající rukojmí bohužel stihli Rusové postřílet. Pokračovali jsme spodem podél řeky stále na východ. Poté jsme změnili směr na sever, kde jsme získali dvě ruská bojová vozidla, bohužel ale s téměř prázdnou nádrží. Po obsazení ruského skladiště našimi dělníky se znovu ozval plukovník Powell s dalšími pokyny. Měli jsme obsadit i druhou ruskou základnu, která ležela kousek západním směrem od naší současné pozice. Nejdříve jsme zničili předsunutý bunkr na kopci (IV). Poté se por. Lawsonová dobrovolně nabídla jako volavka pro vyprovokování ruských vojáků tak, abychom je z toho samého kopce mohli postřílet, což se také povedlo. Ještě ale zbýval jeden bunkr přímo v ruské táboře. Během krvavé zteče jsem byl několikrát nucen své muže stáhnout do bezpečí, kde je Khattám zcela ošetřil. Nakonec nám i tato základna padla do rukou bez vážnějších ztrát. Obnovil jsem zničený bunkr a nechal postavit raději ještě jeden, abychom měli nějaké obranné postavení. Znovu se ozval plukovník s příkazem přenést co nejvíce materiálu z východního skladiště. Všem jsem tedy rozkázal vzít si ve skladišti montérky včetně dělnického vybavení. Během transportu materiálu se poblíž základny objevil ruský civilista (V), tvrdící o sobě, že je inženýr a jmenuje se Michal Berezov. Prozatím jsem ho uvěznil v našem severním skladišti. Určil jsem jednoho člověka, aby ho uvnitř hlídal. Po nějaké době přijelo zásobování. Pochopitelně ruské, protože ještě neměli ani páru, že zdejší soudruzi jsou už mrtví. Pokusili jsme se vozidla zničit, ale ujeli nám. Nyní se tedy dal v krátké době očekávat ruský útok. Přerušil jsem okamžitě transport a všem lidem (jen Khattámovi jsem nechal jeho zdravotnické vybavení) jsem ve zbrojnici rozdal zpět samopaly a poslal nejschopnější vojáky do obou bunkrů. Nyní už jsme byli připraveni "uvítat ruskou delegaci". Když se konečně dostavila, překvapivě to nebyl (díky bunkrům) velký problém ji zneškodnit.Tím pro nás další úkoly v této oblasti skončily. Plukovník mne konečně navíc nevědomky potěšil zprávou, že se setkám se svým starým dobrým kamarádem kpt. Andym Cornellem, velitelem druhé operační skupiny kus na severovýchod od nás…

Úvod 1. mise 2. mise 3. mise 4. mise 5. mise 6. mise 7. mise 8. mise 9. mise 10. mise 11. mise Rozhodnutí 12. mise 13. mise 14. mise 15. mise