Duše opočlověka Po vítězství na Gamě jsem se musel zúčastnit vrcholné porady o dalším postupu proti Rusům. Zde náš zkušený vědec Tim Gladstone navrhl sice poněkud fantastickou, leč zajímavou myšlenku - zkusit ochočit zdejší opolidi. Vedení souhlasilo. Nic jiného jim ani podle mne moc nezbývalo. A když jako velitele této mise vybrali mne, ani mě to moc nepřekvapilo. Měl jsem za úkol doprovodit Tima Gladstona zpět na Gamu, kde v blízkém severovýchodním sektoru žily domorodé kmeny. Po našem příchodu jsem určil prozatimního velitele Gamy, vybral jednotku a společně jsme vyrazili do severovýchodního sektoru. Neočekával jsem ale, že se ocitneme v divoké džungli. Na nejbližším vhodném prostranství jsem začal se stavbou základny Delta. Postavil jsem skladiště, pro Tima zřídil laboratoř, kde on a další vědci prozkoumali možnost využití sluneční energie. Než jsme ale stačili postavit solární elektrárnu, z džungle se najednou vynořili snědí lidé v neznámých vojenských uniformách a začali na nás střílet. Jednomu z nich se dokonce povedlo ukrást naše vozidlo, moc daleko jsme ho s ním ale dojet nenechali. Během útoku pokřikovali nějakou neznámou řečí. Por. Lawsonová prý ale slyšela jasně jednoho útočníka mluvit německy. Kolik dalších překvapení mne tady ještě čeká? I když jsme jejich útok odrazili, bylo třeba počítat s tím, že těchto neznámých agresorů se může skrývat v džungli víc a proto jsem nechal postavit dva bunkry. Po dokončení solární elektrárny nás čekalo další překvapení, tentokrát příjemné. Tím bylo objevení pohřešovaného vědce Denise Petersona (I), specialistu na optoelektroniku. Celý rozrušený nám vyprávěl, jak ho EON "vyplivl" daleko od ostatních a než tady na nás narazil, strávil mnoho dnů blouděním v džungli. Za přispění Denise se dali vědci do analyzování řeči opolidí (o kterých jsme ale všichni mezi sebou mluvili jako o opičácích). Po dokončení výzkumu prohlásil Tim, že je připraven zkusit ochočit nějakého opa přímo v terénu. Poslal jsem s ním ještě další schopné vědce, neboť jsem předpokládal, že se tím proces urychlí a měl jsem pravdu. Povedlo se nám ochočit hned několik opic. Nutno říci, že nevykazovaly zrovna vysoké známky inteligence a bylo potřeba dalšího výzkumu, jak je učinit něčemu užitečnému. Pozor jsme ale museli dávat na agresivní jedince, často taková rozzuřená opice pronásledovala naše vědce až k táboru. Několik jsme jich proto museli i zabít. Brzy se ukázalo, že když s sebou měli vědci již ochočenou opici, tak se divoké opice v jejich blízkosti chovaly mnohem klidněji a více našim vědcům při pokusech o komunikaci důvěřovaly. V laboratoři jsme při výzkumu jejich psychologie za účasti vybraného exempláře zjistili, že se všechny opice dají naučit jednodušším manuálním činnostem a zastat tak většinu práce našich dělníků. To byl samozřejmě skvělý výsledek. Denis také v laboratoři prozkoumal možnost stavby radaru, který by nás včas varoval před vpádem nepřítele. Jeden jsem tedy na zkoušku přikázal vyrobit. K tomu jsme ale nejdříve museli postavit továrnu a k ní přistavit specializovanou dílnu, tzv. radarový přístavek. Přestože bylo možné radar umístit i na obrannou věž, zvolil jsem raději mobilní umístění na vozidle. Ukázalo se ale, že budeme muset pro dostatečný přívod energie postavit ještě jednu elektrárnu, jinak by výroba trvala zbytečně dlouho. Po úspěšném zprovoznění radaru jsem nahlásil na základnu Alfa splnění úkolu.

Úvod 1. mise 2. mise 3. mise 4. mise 5. mise 6. mise 7. mise 8. mise 9. mise 10. mise 11. mise Rozhodnutí 12. mise 13. mise 14. mise 15. mise